Jako jedna z posledních inscenací na druhém ročníku mezinárodního festivalu Dokořán byla uvedena hra Divadla Na Fidlovačce - Hledá se muž. Zn: bohatý! Divák zde mohl vidět spoustu známých tváří jako je například Michaela Badinková, Zuzana Vejvodová, Marek Holý a Daniela Šinkorová. Na festivalu se objevila v obou představeních, se kterými Fidlovačka přijela.
Na mezinárodní festival Dokořán přijíždíte s divadlem Na Fidlovačce, které zde uvádí dvě inscenace: Hledá se muž. Zn: BOHATÝ! a Miluju tě, ale… Protože v obou hrách účinkujete, dalo by se říci, kterou z nich máte raději?
Mívám to tak, že to nejnovější – což nyní znamená Hledá se muž. Zn:bohatý! (protože premiéra proběhla teprve 1.6.) mi bývá vzácnější. Tím, že je to nové a je zde spousta neprozkoumaného prostoru, se na každé představení těším a zároveň se ho i bojím. Cítím jiné vzrušení, než když mám hrát třeba Miluju tě, ale…, kde už vím, v jakých místech fungují gagy. Ale nemůžu rozdělit, kterou z her mám raději. Obě dvě mám velice ráda.
Protože představení Hledá se muž. Zn. bohatý! mělo teprve před nedávnem premiéru a není ještě vyhrané, našla byste zde pasáže, kterých se obáváte?
Toto představení se zkoušelo tak dlouho a tak intenzivně, jako žádné jiné na Fidlovačce. Pro mě je jediným problémem,že jsem velice důležitá role, která ovšem na jeviště nastupuje až po hodině představení. Takže vydržet tak dlouho v šatně a vcházet na scénu když ostatní už jsou rozjetí je velmi náročné. Lidi můj příchod očekávají a to je hrozná zodpovědnost. Potom taky je to role, která má menší prostor jak hlavní avšak zato musím říci bezpočet důležitých informací, které když divák nezachytí, tak zbytek představení nepochopí. Jinak je hra Hledá se muž. Zn: BOHATÝ moc hezká a hodně si ji užívám.
Naznačila jste, že se tato hra zkoušela velmi dlouho. Z jakého důvodu?
Těch příčin je víc. Je zde příšerně těžké zpívání,které jsme se museli naučit. Pak se natáčelo ve studiích kvůli omezeným možnostem techniky. Jsou to velmi náročné party, které jsou srovnatelné klidně s WSS, ale tady je swingová hudba. Někdy to bylo velmi náročné, jak na rozsah, tak na spojení choreografie se zpěvem. Úvodní písnička trvá asi šest minut, což se dá srovnat pouze s Cats. Je to hodně dlouhé a těžké, je zde hodně činohry, takže všichni musíme být komplexně připravení. A hlavně neopomenutelnou součástí hry je step, který si company na Fidlovačce dala za úkol zvládnout. A naučili se to tak, že když na premiéře byl samotný autor Dick Scanlan,uznal že toto pojetí je srovnatelné s Broadwayí.
Jak byste pozvala diváka, který neví zda jít či nejít na představení Hledá se muž. Zn: bohatý!?
Je to americký muzikál, který je poměrně nový( rok vzniku je 2002)a už získal šest cen Tony, což jsou takoví divadelní Oscaři. A jak říkal samotný tvůrce u nás je nastudování shodné s Amerikou. A dokonce, přestože neumí česky, tak po zhlédnutí našeho představení je přesvědčen , že na Hledá se muž. Zn: BOHATÝ může přijít i Číňan a vše pochopí. Což je pro nás samozřejmě obrovská poklona. Potom bych určitě pozvala na pěvecké, herecké a taneční výkony, za které by mohly být i nominace na Thálii.
Naznačila jste, že by mohly být v této hře i nominace na Thálii. U koho byste je očekávala?
Myslím si, že zaděláno má Marek Holý, což je klučičí hlavní role, pak Michaela Badinková, která se alternuje se Zuzanou Vejvodovou. Ta odvedla obrovský kus práce a úžasný výkon.Dle mého soudu. A pak taky Ludmila Molínová, což je herečka která výborně zpívá a dostala velmi dobře napsanou ,vděčnou roli. A já jí to moc přeji.
Co pro vás osobně znamená účast na festivalu Dokořán?
Pro mě je to strašně krásný pocit, protože jsem tady u Mrštíků hrála asi před patnácti lety, když jsem byla ještě studentkou JAMU v Bastardovi. Od té doby jsem na tomto jevišti nestála. Jsem obrovsky nadšená. Tento komplex spojený i s novou budovou, všechno mě zde fascinuje. Kdybych měla volno, tak bych zde zůstala na celý festival.Jsem přesvědčená o jeho přínosu díky velmi bohatému programu, a držím palce ať pokračuje úspěšně dál.
Nejste jenom divadelní herečka, ale i filmová. Která z těchto prací vás víc baví?
Baví mě všechno. A proto jsem studovala muzikál. Snažím se vycházet z činohry, kterou jsem studovala na konzervatoři, pak na JAMU a už jen přidávám další prostředky. Buď je to zpěv nebo v Cats to byl tanec a pantomima.Taky mě baví dabing a jsem ráda, že to můžu střídat, protože tím člověk roste. Nedělá jenom jednu parketu a jeden druh rolí.
Dnes patříte mezi velmi oblíbené herečky. Všimla jste si, že by vám diváci přisuzovali vlastnosti vašich postav?
To určitě.
A které to jsou?
Když jsem zkoušela Sally v Cabaretu v Plzni, tak mi kolegové říkali, že hraji sama sebe(smích). Já si to nemyslím. A toto stejný se mi stává s Gitou Petrovou (Ordinace v růžové zahradě, pozn.aut.). To je samozřejmé, v tomto televizním seriálu jsem opravdu hodně vidět a lidem se již zmíněná postava tak jak je napsaná moc líbí, a chtěli by takovou doktorku potkávat – to mi píší v dopisech a když mě potkávají, tak se diví, že vypadám úplně jinak, než na obrazovce. Ale já jsem pořád jenom Daniela Šinkorová.
Na které jiné představení byste pozvala diváky, kteří vás chtějí vidět?
Od nové sezóny pokračuje Kabaret v Plzni a 22.září mám premiéru Sugar v Ústí nad Labem. Dlouho jsem tuto hru hrála tady v Brně, takže si ji nyní vyzkouším s jiným souborem. Na 7.února se plánuje velká světová premiéra Jacka Rozparovače, takže někdy v létě by diváci už mohli slyšet první singl, který jsem nazpívala společně s autorem hudby - Vašo Patejdlem.
Máte v tomto velmi pestrém a nabitém programu čas na sebe a dovolenou?
Byla jsem na čtyři dny na Krétě. Vzala jsem s sebou nejlepší kamarádku se synkem a tím si myslím, že pro mě dovolená pro tento rok skončila. Mám ale jedno takové pořekadlo: když se chce, tak všechno jde. Proto kdyby bylo opravdu nejhůř, tak si dokážu ten čas na sebe udělat. Protože bez toho, aniž by byl člověk nějakým způsobem uspokojen a v harmonii sám ze sebou, nemůže pracovat a tvořit.