Zpět

Jsem pořád zamilovaná!

Čekala jsem sebevědomou, lehce afektovanou krásku, která si jde za svým. Přišla křehká slečna jemných rysů, s přirozenými reakcemi a úsměvem. Daniela Šinkorová (32), jedna z nejobsazovanějších muzikálových zpěvaček, je úplně normální.
"Žiju z postele do divadla a z divadla do postele," glosuje své dny. Ale září spokojeností - plní si svůj sen. Původně chtěla být po mámě loutkoherečka, od dvou let nejraději tancovala a zpívala. Z domova v rodné Nitře odešla už ve 14 letech na bratislavskou konzervatoř. "Musela jsem se ovšem porvat s tátou-inženýrem. Byl proti se slovy, že mám na víc než na blbou hérečku, co neumí matiku a neuznává správné hodnoty." Zlomila ho až v devatenácti, když hrála na Nové scéně a psalo se o ní jako o nadějné hvězdičce. Bratislava znamenala pro Danku i tvrdou školu života, bydlela na internátě a kromě starší sestry nikoho neznala. "Život fungoval na principu pokus-omyl. Naštěstí jsem Kozoroh a ten je rád sám."
Další štací se stalo Brno a pak Praha. "Mým trochu neskromným přáním byla studia v Americe, ale ztroskotala na stipendiu. Snad se tam podívám aspoň jako turistka, zajdu si na Broadway na muzikál a zkusím nějaký konkurz. Myslím, že stačí dobře se dívat na profíky a pochytit jejich praktiky. Ale stojím nohama na zemi, i kdybych dostala roli Paní nesu vám psaní,určitě se vrátím domů…"
Rozum, nebo emoce?
Daniela působí s mikrofonem v ruce jako suverénka, ale je spousta věcí, s nimiž si neví rady. Pere se v ní rozum s emocemi a vždycky prý vytáhne zbraň, která se nehodí. Vydrží spoustu věcí a pak vybuchne kvůli prkotině. Třeba když si někdo bez dovolení půjčí její časopis. "Suverén fakt nejsem, ale v sebeobraně se tak možná chovám. Jak mi trable přerostou přes hlavu, seberu se a jdu je řešit. Zhroutím se až potom doma a třeba probrečím noc. Hodně mi pomáhá nejlepší kamarádka, která je k dispozici 36 hodin denně. V případě drobných trampot si ale pomůžu sama - mám ráda dobré víno, muziku, salsu a za nejlepší ventil považuju řízení auta."
Podle horoskopu by měla být pesimistická, cílevědomá a nenápadná osůbka, sedící v koutě, která se díky píli dočká… "Většina platí, rozhodně nejsem bavič společnosti, skutečně si jdu za svým, ale ne přes mrtvoly. A pesimistka? Vždycky si představím nejhorší možný scénář a když to dopadne jen o chloupek líp, mám radost." Nejtěžší moment v jejím životě byla před třemi lety smrt táty, nejhezčí prý přijde s narozením dítěte a rodinou. Tu zatím suplují manželé, od nichž má pronajatý byt, manažerka a kamarádi z muzikálu Pomáda.

Klára Říhová

Zpět